.:.:.:.:.:.:. Frontis nulla fides - Nedůvěřuj vzhledu .:.:.:.:.:.

Historie Keltů II

25. září 2006 v 20:07 | snakee |  . : Kelti : .
3. Styky s jižním prostředím

V 5. století se v keltské společnosti rodilo pozoruhodné dekorativní umění. Nové umění vzniklo ve dvorském prostředí, jemuž byly přístupny umělecké hodnoty vyspělého jižního světa. Postupně nabývá na intenzitě obchodní a kulturní styk s jihem. Kolem roku 600 před n.l. byla na jihofrancouzském pobřeží založena Massilia (dnešní Marseille) a zaujala významné obchodní postavení. Dodávala do svého okolí, a pak i do vzdálenějších krajů zvláště řecké výrobky. K tomuto massilskému obchodu se počátkem 5. století před n.l. intenzivněji ohlásil obchod etruský. Mocenská a hospodářsko-obchodní situace ve Středomoří se v 6. století před n.l. podstatně měnila. Obchodním konkurentem Etrusků se stává Kartágo,a pak i mladá římská republika.

První dodávky etruských zobákovitých konvic dorazily na sever a severozápad od Alp na počátku 5. století před n.l. Objevují se v hrobech, v nichž ještě aspoň část výbavy je halštatského charakteru, např. v hrobě kněžny ve Vix. Hlavní proud těchto importů postupoval o něco později dále k severu do knížecího prostředí středorýnského.

Také do Čech dospěly tyto etruské výrobky, patrně přímější cestou přes Alpy a salzbursko-halštatskou oblast. K prvořadým etruským výrobkům náleží zobákovitá konvice z mohyly v Hradišti u Písku, dále z Chlumu u Zibroha.

Tak se tedy v 5. století před n.l. rýsují dvě ústředí, kde se nejvíce koncentrují bohaté hroby s cizími importy: hlavní ústředí středorýnské a více periferní českorakouské, jako nejvýchodnější pozice tehdejšího keltského světa.

V prostředí vysoké životní úrovně a stále se zvyšujících požadavků horní keltské vrstvy v druhé pol. 5. století před n.l. a v prvé pol. 4. stol. před n.l. vznikalo vlastní keltské umění, které bylo příspěvkem celoevropské kultuře.





4. Keltská expanze

Bývalé hornodunajsko-východofrancouzské ústředí mladohalštatských vládců se kolem pol. 5. století př. n.l. postupně vyprazdňovalo. Asi vnitřní napětí, způsobené přelidněním těchto oblastí i velkými sociálními rozdíly mezi lidem a jeho vládci, řešila nakonec vládnoucí vrstva tak, že s částí lidu hledala nová sídla, nejprve v sousedních krajích, potom vojenskými výpady také do vzdálenějších oblastí.



4.1 Keltové v Itálii

Alpskými průsmyky, jimiž dříve proudilo jižní zboží k severu na keltské dvory, pronikaly nyní ozbrojené keltské skupiny. Z východní Francie, jižního Německa a z části Švýcarska jich bylo patrně nejvíce. Spíše než celé kmeny přicházely části, hlavně vrstvy méně spokojené. Starověké zprávy tvrdí, že jako první vnikly Insubrové kamsi do dnešního Milánska a za nimi pak další, Bójové, Lingoni a Senoni do Lombardie. Tyto vojenské tlupy vábila bohatá střediska s dosažitelnou kořistí, proto se pak valily dále k jihu, až na Řím.

Insubrové zničili velké etruské město Melpum a obsadili milánský kraj. Hlavní proudy keltského lidu se však usadily v Pádské nížině, Cenomani v severovýchodní části, Bójové v kraji boloňském, Lingoni na jihu od dolního toku Pádu až k Apeninám.

Po porážce Latinů roku 338 před n.l. se Řím stal nejsilnější vojenskou mocí v Itálii, nabývá převahy nad svazem etruských měst i nad samnitskými kmeny. V protiřímském spolku se však stále objevovali Galové. Když roku 299 před n.l. Keltové vpadli do Etrurie, podařilo se jim ještě u Clusia zničit římské vojsko a spojili se s ostatními kmeny proti Římu. Avšak roku 295 před n.l. u Sentina byli poraženi. Po řadě dalších krvavých srážkách byli pak Keltové stále zatlačováni, Římané si podrobili zemi Senonů a r. 280. před n.l. tam založili občanskou kolonii Sena Gallica.

Galský odpor nebyl ještě zcela zlomen, docházelo k novým vzpourám a nájezdům. Až ve známé bitvě u Telamonu na etruském pobřeží roku 225 před n.l. římská vojska připravila Keltům zdrcující porážku a střední Itálie se tak pro budoucnost zbavila nebezpečí keltských nájezdů. V místě vítězství byl postaven chrám. Rok po bitvě u Telamonu vtrhla římská vojska do severoitalské bójské oblasti a přistoupila k postupnému osazování celého území, zabraného Bójy a Insubry.

Když pak roku 192 před n.l. zničili Římané bójskou moc, přešla od roku 191-190 značná část severní Itálie pod římskou svrchovanost. Část Keltů odešla na severovýchod, část zůstala.



4.2 Keltské vpády do Karpatské kotliny a na Balkán

V průběhu 4. století před n.l. počaly keltské vpády do Karpatské kotliny. Keltové narazili na skythskou bariéru v Potisí a nezbylo než stočit směr hlavního náporu více na jihovýchod, k Balkánskému poloostrovu. Tyto výpravy znamenaly samozřejmě styk s místními kulturami a také s tehdejším řeckým světem. Nájezdy Keltů byly stále pustošivější. Roku 279 před n.l. Keltové zpustošili Makedonii, král Ptolemaios Keraunos byl usmrcen a Makedonci se stáhli z hor. Hlavní keltský proud obešel Parnassos a zamířil na svatyni v Delfách, kterou prý zpustošil.

Tato socha z Pergamonu (Turecko) může být napodobeninou římské bronzové sochy umírajícího Kelta ze 3. století satrého věku připomínající helenistické vítězství nad Galaty (kmen, který se usadil v malé Asii). Může se však jednat i o originál.

Keltský bojovník spíš, než aby padl do rukou nepřátel, spáchá sebevraždu (jedná se o Galata)
5. Keltské kmeny v Čechách

Z keltských kmenů, které sídlili na českém území, se nejčastěji jmenují Bójové, po nichž zůstalo zemi jméno Boiohaemum, Bohemia. Nevíme přesně, kdy přišli, ani kam až sahala jejich sídla. Část Čech, hlavně jižní polovina, byla osazena Kelty již od dřívějška a v 5. století před n.l. se důsledky tohoto osídlení projevují i v části středních Čech. Příliv Keltů je doložen písemnými prameny. Tento příliv nastal v 4. století před n.l. Projevem jsou keltská pohřebiště hlavně se složkou vojenskou, jejichž koncentrace je v další době zvláště nápadná ve středočeské oblasti, v kraji pod Krušnými horami a při řece Ohři. Tyto proudy vojenských Keltů zaujaly v Čechách a také na Moravě jen nejúrodnější kraje. Ve středních Čechách bylo ovšem také starší obyvatelstvo a Keltové tam vytvořili jen vrchní vrstvu, v počátcích poměrně slabou, sílila teprve dalšími přílivy Keltů.

Jméno Bójů v souvislosti s naší zemí se zřetelně objevuje ve zprávách jižního světa až před koncem 2. století před n.l. Nelze s určitostí tvrdit, že by bójská moc byla omezena jen na Čechy. V 2. století před n.l. je keltská středočeská oblast dostatečně mocná, aby se mohla ubránit všem cizím vpádům.

Od počátku posledního století pohřby na keltských středočeských pohřebištích slábnou, není tedy vyloučeno, že část Keltů po srážce s Kimbry z Čech odtáhla, protože germánské nebezpečí v posledním století neustále zesilovalo. Již na počátku 2. století před n.l. houstlo keltské osídlení v oblasti panonsko-slovenské.



6. Keltové v době laténské a v době caesarově

Nejpodrobnější zprávy o Galech v dnešní Francii a v Galii zaalpské nám zachoval G. Julius Caesar ve svých Zápiscích o válce galské, kterou vedl v letech 58-51 před n.l.. Celou Galii rozděluje na 3 velké oblasti, z nichž jednu obývali Galové, druhou Aquitáni a třetí Belgové.

Aquitánie na počátku římské správy byla jen menší provincií, od Pyrenejí až k pahorkům v povodí Garonny. Sídlilo tam několik kmenů, vesměs menších. Ačkoliv se aquitánský lid vyznačoval keltskými prvky, odlišoval se od vlastních Galů a blížil se více Iberům, obyvatelům dnešního Španělska.

Belgové sídlili v území na sever od Seiny, jižně a západně od Arden. Byli prý nejpodobnější Germánům. Neměli tolik měst a pevností jako ostatní Galové.

V posledním století vypukly ve střední a severní Galii politicé krize. Této situace využil římský vojevůdce G. Julius Caesar. Těžil z přátelství několika galských kmenů a v dobyvačné válce (58-51 před n.l.) podrobil Helvetie, zatlačil také Germány, dvakrát pronikla až do Británie a potlačil veliké lidové povstání galských kmenů. Galie zaalpská byla ovládnuta a otevřena romanizaci. Za vlády Augustovy je prováděna pacifikace celého galského území a římský vliv sílí ve všech směrech: ve způsobu života, v hospodářském životě, v umění… Stará oppida jsou opuštěna, zakládají se nová města a organizují se podle vzoru římských měst. Galie byla brzy plná římských obchodníků a občanů, šířila se znalost latiny a římský vliv pronikal přes Galii dále k severu.

Obydlí v době laténské
V době Caesarově existuje od Francie až na Slovensko široký pás s pozdně keltskou civilizací, reprezentovanou nejlépe opevněnými oppidy. Je však již vystaven dvojímu tlaku, na severu Germánům, kteří zaměřují své výpady proti keltským střediskům a na jihu římské impérium, které se snaží co proniknout k Dunaji. V Galii prostupovala romanizace velmi rychle a pro mnohá ostatní střediska keltské moci bylo účelnější opřít se spíše o civilizovaný jih než o germánský sever.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Christian Louboutin Shoes For Sale Christian Louboutin Shoes For Sale | E-mail | Web | 13. prosince 2010 v 9:41 | Reagovat

*The more you learn, the more you know.

2 Schneider21Sonja Schneider21Sonja | E-mail | Web | 21. prosince 2011 v 6:13 | Reagovat

It is great that people are able to get the <a href="http://goodfinance-blog.com">loan</a> and that opens up new possibilities.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama