.:.:.:.:.:.:. Frontis nulla fides - Nedůvěřuj vzhledu .:.:.:.:.:.

Něžný polibek

15. května 2016 v 21:45 | Undead soul |  . : Meus poesis : .


Poprvé spojily dvě romantické duše své rty a nežně se políbily.
Otevřely jedna druhé své nitro toužící po lásce a na vše kolem zapomněly.

. . . . .

Takhle upřímný pocit souznění dlouho nezažily,
i když po něm hluboce toužily.

. . . . .

Skrz jejich rty procházela něha okamžiku a čas ubíhal rychlostí blesku.
Již nevěděli, co znamená pocit stesku.

. . . . .

V tu chvíli tu ti dva byli jeden pro druhého,
s pocitem srdce otevřeného.

. . . . .

Omámení tímto silným prožitkem a
okouzleni jeden druhým naplnili svou touhu.

. . . . .

Do očí si hleděli,
přitom se navzájem hladili.


 

Přivolání dívky

3. května 2016 v 18:20 | Undead soul |  . : Meus poesis : .


Nezlomná touha chtěla se vymanit z pevně sevřených drápů.

. . . . .

Byla tak silná, že přivolala dívku a prvním prozíravým pohledem strhla všechny pasti smutku.
Stalo se to v jednom skutku.

. . . . .

Jejich pohledy se setkaly na rozcestí osudu.
Z jeho strany bylo na jevo dáno trochu studu.

. . . . .

On obavy měl z toho, že kdyby ji chtěl, získat, by ji nemusel.

. . . . .

Opatrnými krůčky sdílel její přítomnost.
Poznal však,že líbí se mu její osobnost.

. . . . .

Ona zájem projevila, v tu chvíli jeho samota odezněla.

. . . . .

Hřejivý pocit u srdce on měl.
Neznámá dívka o něj zájem projevila a zlomila tu beznaděj.

. . . . .

Čas, který jim byl dán se rychle krátil.

. . . . .

Čím blíž loučení bylo, tím víc semu od ní nechtělo.

. . . . .

Když spolu loučili se, polibek na rty jí dal a přitom se na ni usmíval.

. . . . .

Věděl, že nevidí ji naposled.
Navždy zapamatoval si její pohled.

Smlouva s ďáblem

12. listopadu 2015 v 17:50 | Undead soul |  . : Meus poesis : .



Pomalu umírající láska vydechla posledním polibkem dvou.

. . . . .

Vzkazem od té, kterou miluje a mít nesmí.

. . . . .

Přesto, když spatřil ji poprvé viděl,věděl, že by ji neodolal.

. . . . .

K podpisu smlouvy s ďáblem se tak odhodlal.

. . . . .

Krvavým podpisem smlouvu stvrdil, však háček smlouva měla.

. . . . .

Odvaha mu nechyběla.

. . . . .

Nyní je lásky konec,
smlouva je naplněna.

. . . . .

V nitru jeho srdce slzy roní.

. . . . .

Vzpominky na ní jeho žal mírně tlumí.

. . . . .

I kdyby zemřít měl,
vzpominek nevzdal by se.

. . . . .

Však každý den mu ďábel připomíná svou minulost.

. . . . .

Každý pohled na ni svírá mu hrdlo tisíci noži.
 


Zemřelo mé srdce

12. listopadu 2015 v 17:47 | Undead soul |  . : Meus poesis : .


Zemřela tvá láska,
zemřelo i mé srdce.

. . . . .

V nitru roním slzy reality.

. . . . .

Můj zasloužený trest ze smlouvy s ďáblem.

. . . . .

Pustil jsem se do bitvy, kterou jsem nemohl vyhrát.

. . . . .

I za tuto trpkou odměnu jsem neváhal.

. . . . .

Nádherné vzpominky mi utirají slzy.

. . . . .

Nikdo mi je z hlavy nevymaže.

. . . . .

Ovšem ani tyto vzpominky neutesi můj žal.

. . . . .

Každy den mi tě ďábel ukazuje a každým pohledem na tebe mi připomíná mou zaslouženou odměnu.

Pohřebiště zlomených srdcí

12. listopadu 2015 v 17:37 | Undead soul |  . : Meus poesis : .


Pohřebiště zlomených srdcí na vyhaslém měsíci je ukryto.

. . . . .

Šero, mlha a padající slzy z oblohy.

. . . . .

Dohořelé svíčky rozteklým voskem zacelují hroby ukrývajicí probdělé pocity zklamání z nešťastné lásky.

. . . . .

Ledový vánek zabíjí pomalu rostoucí květiny nadeje.

. . . . .

Čas, jakoby se zastavil a jeho věčnost očistou pro srdce bylo.

Nedozažitelná víla

12. listopadu 2015 v 17:34 | Undead soul |  . : Meus poesis : .


Překrásná je dnes nedosažitelná vila z říše pohádek.

. . . . .

Jeji oči jsou jako překrasně se lesknoucí drahokamy, na které se neustale vrhá pohled můj.

. . . . .

Krásu nesmirnou v sobě skryvají.

. . . . .

Neodolatelne rty propouští prekrasny tón jejího hlasu.

. . . . .

Vábení pekelné láká mě pohladit vílu po tváři.

. . . . .

Odmítavý žár nepustí mě k ní blíž a spaluje mou nadeji na sblížení.

. . . . .

Jen smutný pohled daleko od jejího nitra mi zbyl.

. . . . .

Proto odvracim svůj zrak od bolesti a uzaviram se do sebe sameho.

Cesty osudu

12. listopadu 2015 v 17:29 | Undead soul |  . : Meus poesis : .


Cesty života proplétany jsou přes čáry osudových setkaní.

. . . . .

Stále se učíme, neustále objevujeme.

. . . . .

Chyby nejlepšími učitely nám jsou a úspěchy vyznamenanim.

. . . . .

Smutek pro nás hořkostí je, radost sladkým dezertem.

. . . . .

Láska, zrod naší existence.

. . . . .

Pocit štěstí, který pomalu vytrácí se z nasich životů.

. . . . .

Nahrazují ho zvyky diplomata v každém z nás.

. . . . .

Na konec potká nás ta největší jistota ze všech.

. . . . .

Smrt.

Pohled na krásku

12. listopadu 2015 v 17:24 | Undead soul |  . : Meus poesis : .


Pohled na krásku, jenž mít nemohu mi trhá srdce na kousky.

. . . . .

Tak nádherná, vyzívavá a přesto tak ledová ke mě je.

. . . . .

Vzpominky vracejí se a s realitou se perou.

. . . . .

Něžným pohlazením jejích vlásků, vzrušujícími pohledy oteviraly dveře do ráje.

. . . . .

To, co bylo není,
zbylo mi jen snění.

. . . . .

Zbylo mi trápení a neopětovaná láska.

. . . . .

Ten, kdo miluje cestou zatracení jde.

. . . . .

Otázkou času smutek je.

. . . . .

Čím vic lásky člověk dává, tím většího zklamání se mu dostává .

Vracející se vzpomínky

12. listopadu 2015 v 17:19 | Undead soul |  . : Meus poesis : .


Neustále vracející se vzpominky obklopují moji mysl.


. . . . .

Za Každým pohledem na tebe,
na tvou krásu mé srdce vyroní jednu slzu.

. . . . .

Však žár tvůj spaluje každy můj pokus se sblížit.

. . . . .

Na okamžik jsme přátelé, v zápětí rivalové.

. . . . .

S tebou já soupeřit nemohu, s tebou chci přítelem být.

. . . . .

S poslední vzpomínkou na tebe chci umřít.

. . . . .

V ráji probudit se s tebou, prvni pohled,splinuti dvou.

Zmrazeny city v čase byly

12. listopadu 2015 v 17:10 | Undead soul |  . : Meus poesis : .


Pocit naděje usmrcen byl posledním slovem.

. . . . .

Zmrazeny city v čase byly.

. . . . .

Ručičky hodin byly zastaveny nekončícím okažikem.

. . . . .

Ticho tlumý vnitřní chlad srdce mého.

. . . . .

Hřejivé paprsky slunce byly umlčeny.

. . . . .

Studené vločky do slz přeměněny.

Další články


Kam dál