Velmi slabá důvěra
13. listopadu 2011 v 21:03 | Undead soul
|
. : Meus poesis : .

Někde v hloubi srdce to tuší,
myslí na to,
když je sám.
. . . . .
Důvěra je velmi slabá,
však naděje umírá poslední.
. . . . .
Přeje si,
aby přišel den,
kdy se rozední.
. . . . .
Bude krásně a na papír bude psát zamilované básně.
. . . . .
Nevědět,je snad horší než-li vědět.
. . . . .
Říkat si co asi teď dělá a myslet na ni.
. . . . .
Mít obavy,
mít strach,
mít nejistotu.
. . . . .
Otázky ho napadají,
ke smutku ho přibližují.
Motto LI by me
13. listopadu 2011 v 20:38 | Undead soul
|
. : Motta by me : .

Nedostatek sexu ve vztahu kombonovaného s nevěrou vede k postupnému mizení zamilovanosti.
Motto L by me
15. září 2011 v 22:43 | Undead soul
|
. : Motta by me : .

Věř,že i ten,kdo je vybíravý musí v těžkých chvílích činit rozhodnutí,jenž by za normálních okolností neprovedl
Rosa slz
15. června 2011 v 16:40 | Undead soul
|
. : Meus poesis : .

Na povrchu smutný výraz má,
. . . . .
V nitru ranní rosa smutných slz pokrývá jeho srdce.
. . . . .
Tak trpce chutná smutná chvíle.
. . . . .
Zklamání a smutek jsou dobří přátelé,
kteří jsou si věrni na celý život.
. . . . .
Vždy se k němu vrátí,
nikdy svou sílu neztratí.
. . . . .
Rukou držící obyčejnou tužku
vyrývá na pomuchlaný papír kousek svého smutku a zklamání.
. . . . .
Nikdo mu v tom nebrání.
. . . . .
Nikdo neví,že je sám v místnosti,
sedí tam v tajnosti.
. . . . .
Však slza na papír neukápne.
Jen ta lehká raní rosa slz zaplavuje jeho srdce...
Sám v kamenném domě
30. května 2011 v 21:25 | Undead soul
|
. : Meus poesis : .

Zavřené oči mám a sním o nás,
zavřené oči mám a směju se nahlas.
. . . . .
Rozléhá se to osamělými stěnami kameného domu,
i když představu mám,
nejsme spolu.
. . . . .
Chybíš mi moc a já miluji tě,
chybíš mi moc a já zbožňuji tě.
. . . . .
Smutný povzdech vycházející z mých rtů toužící po tobě,
moje srdce posílá ti vzkaz,
moje ústa to však říkají nahlas.
. . . . . .
Pojď ke mě a polib mě,
pojď ke mě a obejmi mě.
. . . . .
Ty však daleko jsi
a prosba má zmizela jen ve zdech kameného domu...
Bludička
30. května 2011 v 20:18 | Undead soul
|
. : Meus poesis : .

Vydala se na cestu odhodlaná něco změnit.
. . . . .
Její představy jí zabíjely uvnitř.
. . . . .
Lákala jí láska,
však nechtěla nikoho ranit.
. . . . .
Věděla,že lehké to nebude,
věděla,že sejít s cesty může.
. . . . .
Šla lesem,šla bažinami.
. . . . .
Nezastavovala se však.
. . . . .
Potrhané šaty od trnitých cest,
jemným vánkem se nechala vést.
. . . . .
Její oči zářily,
její ústa z vesela volaly.
. . . . . .
Dokázala to.
. . . . .
Došla do cíle,
však tady její cesta nekončí...
První dojem
20. dubna 2011 v 14:01 | Undead soul

Vypadá jako zlá paní hradu na vysoké skále.
. . . . .
V nitru však něco dobrého se skrývá.
. . . . .
Oči jsou dveřmi do duše a vzhled je jen optický klam vycházející z našeho prvního dojmu.
Trpký podzim
25. října 2010 v 22:02 | Undead soul
|
. : Elegie - žalozpěvy: .

Tak trpce,
tak stroze v nitru je mi.
. . . . .
Pocity,
vzpomínky,
zážitky.
. . . . .
Chce to ven,
chce to být v nitru.
. . . . . .
Chce to moc a já nechci nic.
. . . . . .
Zeď postavená z chutí osudu,
zeď plná úkolů,
činů nesplněných.
. . . . .
Míst neprobádaných.
. . . . .
Vrací se to.
. . . . .
Je to zpět a
ta hořká nálada,
neprůhledné tělo,
co skrývá v nitru pláč.
. . . . . .
Stíny přinášející chvilkové štěstí,
pak temně opakující se ranní rosa.
. . . . . .
To vše schované pod poklicí vzteku,
očí a odproštění se od okolí.
. . . . . .
V nitru schovaná,
schoulená pravda deroucí se na povrch.
. . . . . .
Chvíle samoty a přemýšlení.
. . . . . .
Chvíle usínání s myšlenkami nepřejícího,
s nápady nevidoucího.
. . . . . .
Spoustu otazníků je kolem,
plující zoraným polem.
. . . . . .
Jak se zaseje,
tak se i sklidí.
. . . . . .
Úroda nemusí vypadat vždy jen
jako krásně rozkvetlé květy narcisů.
. . . . . .
Mohou to být i růže s krásným rudým květem,
avšak nesmíme zapomenout na trny,
jenž jsou jimi pokryty.
. . . . . .
Jako strom co musí jednou za rok odhodit zátěž.
. . . . . .
Listy,
vzpomínky.
. . . . .
Odfoukne je vítr.
. . . . . .
Kéž by každé listy odfoukl.
Motto XLIX by me
20. září 2010 v 20:56 | Undead soul
|
. : Motta by me : .

Ten, kdo míchal nápoj osudu, věděl, že ho jednou celý vypijeme...
O bludném srdíčku
20. září 2010 v 20:44 | Undead soul
|
. : Povídky - narratio, expositio : .

Žilo bylo jedno srdce. Bylo prázdné spoustu let. Nikdo ho nenaplňoval. Chodilo mezi ostatními plnými srdci smutně. Sem tam mu ukápla slza a stále hledalo a hledalo. Nenacházelo nikde. Jednou potkalo krásné žluté srdíčko. Konečně si myslelo, že se naplnilo. Že nebude samo. Bude si užívat života a konečně získá to, po čem toužilo. Bylo to pro něj nové a dobrodružné. Láska, kterou hledalo. Zažívalo nové pocity. Postupně se plnilo láskou.
Jednou přišla ale pravda, kterou nechtělo slyšet. Žluté srdce se na něj obrátilo zády a bylo vše pryč. Všechna láska se vytratila. Trpělo a plakalo. V životě takhle smutné nebylo. Bylo mu všechno jedno a nic ho nezajímalo. Bylo zlomené. Jedno vědělo. Čas vše vyléčí.
Po dlouhé době bylo schopno chodit mezi jiná srdíčka jako na začátku. Snažilo se zabavit a trochu odreagovat. Začalo hrát různé hry. Při hře se dá taky seznámit s jiným srdíčkem, říkalo si. Seznámilo se s jedním oranžovým srdíčkem. Hodným a milým. Začali si rozumět. Bloudící srdíčko se zase začalo naplňovat láskou čím dál tím více. Říkalo si, že to oranžové je to pravé. To co hledalo. Zažilo s ním jedny z prvních zážitků a také nejkrásnějších. Dalo tomu druhému srdíčku vše. Udělalo by pro něj cokoli. Dlouho s ním bylo. V prvních chvílích ho naplňovalo celé. Ale pak přišlo jiné srdce a část jeho lásky sebralo. Už nebylo plné. Ale bylo pořád skoro naplněné. Bylo pořád zamilované do oranžového srdíčka. Nebylo zlomené. Občas se trápilo a bylo smutné. Plno otazníků v mysli mělo. . .
Další články
- Náraz 28. července 2010 v 22:46
- Vize 28. července 2010 v 22:46
- Ze sirek poskládaná láska 10. května 2010 v 21:43
- Dlouho nic 23. dubna 2010 v 22:56
- Poetův večer s Múzou 28. ledna 2010 v 22:54
- Motto XLVIII by me 7. prosince 2009 v 19:41
- Zamilovaný Poeta 15. listopadu 2009 v 22:06
- Jeden vždy víc 4. září 2009 v 0:26